Achaz | |
---|---|
Narození | 763 př. n. l. |
Úmrtí | 727 př. n. l. (ve věku 35–36 let) |
Potomci | Chizkijáš |
Otec | Jótam |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Achaz (hebrejsky: אָחָז, Achaz), v českých překladech Bible přepisováno též jako Achas, byl z Davidovské dynastie v pořadí jedenáctý král samostatného Judského království. Jeho jméno se vykládá jako „(Bůh) uchopil“.[1] Moderní historikové a archeologové uvádějí, že vládl asi v letech 743 př. n. l. až 727 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3183–3199 od stvoření světa neboli do let 579–562 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 16 letům vlády, jak je uvedeno v Tanachu.[4][5]
Achaz usedl na judský trůn v Jeruzalémě ve svých 20 letech, a to po smrti svého otce, krále Jótama. Do dějin se zapsal jako odporný modloslužebník, který v Údolí syna Hinómova „spaloval své syny ohněm podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.“[6] Za jeho vlády bylo Judsko napadeno koaličním vojskem aramejského krále Resína a izraelského krále Pekacha. V boji bylo pobito 120 tisíc judských mužů a zajato 200 tisíc judských žen a dětí. Tito zajatci byli odvedeni do Samaří za účelem prodeje do otroctví, ale proti tomuto postupu ostře vystoupil prorok Obéd a na svou stranu získal význačné představitele severo-izraelského království. Ti nakonec tyto zajatce vrátili zpět na území judského království. Místo, aby se Achaz z celé situace poučil, a dal na rady proroka Izajáše,[7] i nadále pokračoval v modloslužbě. Když pak začal mít problém s nájezdy Edómců a Pelištejců, obrátil se s žádostí o vojenskou pomoc k asyrským králům.[8] Nakonec k němu přitáhl asyrský král Tiglat-pileser, ale místo účinné pomoci se od něj dočkal vydrancování královské pokladny. Aby pokladnu znovu naplnil, nechal z jeruzalémského Chrámu osekat veškeré zlato a zavřel jeho dveře. Achaz umírá v době naprostého náboženského úpadku judských obyvatel a na judský trůn usedá Achazův syn Chizkijáš.
Za neslavné vlády Achazovy působili bibličtí proroci Izajáš,[9] Ozeáš[10] a Micheáš.[11]