Akvakultura

Pojem akvakultura značí cílevědomé, plánované obhospodařování vodních ploch (moří, jezer, řek atd.) s cílem dosáhnout dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory (tj. ryb, humrů, raků, krabů, krevet, mušlí, řas a jiných vodních organismů).

Odchov vodních živočichů akvakulturou probíhá jak v přirozeném prostředí (v klecích, sítích apod.), tak i v umělých nádržích a podobných zařízeních. V současné době převažuje akvakultura na pevnině nad akvakulturou v mořích.^[1]

Významu nabývá akvakulturní technologie koncem 20. století v důsledku částečně drastického snížení výnosů tradičního rybolovu. Akvakultura je tedy alternativou k tradičnímu rybolovu a možným řešením pro výživu lidstva, zejména vzhledem k extrémnímu vymírání dnes lovených ryb během posledních let či desetiletí.

V současné době se diskutuje o ekologických problémech a důsledcích akvakultury, především v souvislosti s odchovem živočichů (či rostlin), kteří jsou prostředí akvakulturních chovů cizí. V produkci masa z akvakultury dominuje Čína.^[2] Potrava ryb je pak zdrojem mikroplastů do tohoto potravního řetězce.^[3] Ryby také někde dostávají antibiotika^[4] i antidepresiva.

První zmínky o odchovu ryb v akvakulturních chovech pocházejí z Číny z roku 460 př. n. l. Nový výzkum ale ukazuje, že se kapr obecný akvakulturně choval již před 8 tisíci lety.^[5] V našich zemích byly ve středověku zavedené rybníky první formou akvakultury.