Ve společenských vědách je antipozitivismus, některými zdroji nazýván též interpretivismus, negativismus či antinaturalismus, teoretickým postojem, jenž vyzdvihuje zcela odlišnou epistemologii v rámci zkoumání sociální oblasti. Zastánci antipozitivismu přicházejí s revolučním názorem, že k pochopení společnosti je zapotřebí spíše subjektivita, než objektivita využívaná v rámci vědeckých metod v oblasti přírodních věd. Právě proto je hlavním pilířem antipozitivistické epistemologie víra, že jazyk je to skutečné a zásadní, co utváří a formuje vnímání sociálního světa, který jednotliví badatelé zkoumají a definují a od čehož se nelze plně oprostit.[1]
<ref>
; citaci označené R1
není určen žádný text