Autotomie je obranné chování některých živočichů spočívající v odvrhnutí určité okrajové části těla.
Autotomie je rozšířena například u měkkýšů, korýšů a ostnokožců, kteří mohou odvrhovat chapadla, končetiny nebo ramena. Jediným orgánem, který mohou odvrhnout obratlovci, je ocas. Odvržení ocasu se nazývá kaudální autotomie (lat. cauda – ocas). V případě nebezpečí jsou schopni odvrhnout ocas někteří ocasatí obojživelníci, dále hatérie novozélandská, mnozí ještěři, některé amfisbény, několik málo druhů hadů a dokonce někteří savci (např. hlodavci).[1]