Bioregion

Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotka biogeografického členění ČR na regionální úrovni. Bioregion je charakteristický shodnou vegetační stupňovitostí. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají své chorologické rysy, dané zvláštnostmi postglaciálního vývoje flóry a fauny. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vnitřně heterogenní a obsahuje typickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým reliéfem, klimatem a půdním pokryvem. Bioregion je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, ale má specifický typ a určitou intenzitu využití člověkem. Stručně řečeno, zahrnují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Plocha bioregonu dosahuje přibližně 100 - 1000 km².^[1]

Kritéria pro vymezení samostatného bioregionu:

• území má kombinaci STG a typů biochor odlišitelnou od okolí
• v území je charakteristické rozšíření typických geoelementů, migrantů a reliktů
• území v plochém reliéfu patří do stejného úmoří
• území je prostorově souvislé
• plocha musí být větší než 100 km²

Hodnocení ostrosti hranic bioregionů:

• ostré hranice - zde dochází k rychlému a výraznému přechodu charakteru jednoho bioregionu v druhý (cca v pásu 2 km širokém). Tyto hranice jsou dány především změnou podloží, tektonicky podmíněnou změnou reliéfu nebo změnou hydrických vlastností půd.
• neostré hranice - oblasti s velmi pozvolným gradientem změn mezi bioregiony (často až 10 km široké). Tato oblast jsou označována jako přechodná zóna. tyto hranice jsou dané především rozdíly v klimatu, v rozšíření bioty nebo pozvolnými změnami reliéfu.^[2]