Camelops Stratigrafický výskyt: pliocén až raný holocén | |
---|---|
Rekonstrukce | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Čeleď | velbloudovití (Camelidae) |
Rod | †Camelops Leidy, 1868 |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Camelops („velbloudí tvář“) je rod vyhynulých sudokopytníků, který byl součástí severoamerické pleistocenní megafauny. Vývojově měl blíže k velbloudům Starého světa, jejichž předkem byl Paracamelus, než k jihoamerickým lamám.
Pozůstatky těchto živočichů byly nalezeny od Aljašky po Honduras.[1] Východní hranici jejich rozšíření tvořila řeka Mississippi. Podle bohatého fosilního materálu šlo ve své době o hojně rozšířené zvíře.
Poprvé se Camelops objevil před čtyřmi miliony let a vymizel před deseti tisíci lety. Zánik rodu pravděpodobně souvisí se změnou klimatu na počátku holocénu i s příchodem lovců kultury Clovis na americký kontinent; v kanadském Wally's Beach byly objeveny velbloudí kosti se stopami kamenných nástrojů.[2]
Druh C. hesternus dosahoval zhruba výšky 220 cm, délky 340 cm a vážil až 800 kg.[3] Ze zkamenělin nelze spolehlivě určit, zda měl tento velbloud hrb. Podle odhadů žil v malých stádech migrujících za potravou, kterou tvořily suchomilné rostliny jako larea a lebeda.[4]