Cedilla

Cedilla či sedila (francouzsky „la cédille“) je diakritické znaménko. Jde o spodní háček, označující změnu výslovnosti. Používá se hlavně v románských jazycích. Ačkoli výraz pochází ze španělštiny (zdrobnělina slova „ceda“, tedy označení pro písmeno „zet“), nejvýraznější použití najdeme zejména ve francouzštině, katalánštině a portugalštině. Samotná španělština používá tento znak spíše okrajově (v převzatých výrazech) nebo regionálně (katalánština, baskičtina). Ve středověku se používala rovněž se samohláskami, dnes se používá prakticky jen pro modifikaci souhlásek.

Nejreprezentativnější je případ písmene c, které s cedillou vypadá takto: ç. V románských jazycích se c následované písmeny i a e čte jako [s], zatímco před samohláskami a, o a u se vyslovuje jako [k]. Proto, když má být v těchto případech vysloveno [s], použije se právě ç (např. François).

Cedillu nelze zaměňovat s ocáskem, vyskytujícím se v polštině, kde se používá ve znacích Ą/ą a Ę/ę. Ocásek zde vyznačuje nosovost dané samohlásky. Ocásek se navíc na rozdíl od cedilly píše směrem doprava. Cedilla se píše od písmene spíše doleva, někdy se způsob jejího zápisu charakterizuje jako „dolní polovina postaru psaného písmene z“, případně dolní polovina zmenšené číslice 3.