Chebsko

Chebsko Egerland (de) Eghalånd (de) Regio Egrensis (la) ←  1135–1721  → znak
Geografie Rozsah Chebska v průběhu času
Hlavní město	Cheb
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci, zemský národ Chebanů, později zemský národ Čechů
Jazyky	němčina, latina, čeština
Náboženství	římskokatolické, luteránské
Státní útvar
Státní zřízení	autonomní region, říšská zástava, později také kraj spravovano chebským zemským sněmem a chebskou městskou radou
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská (od vzniku) Koruna česká (od roku 1348) Habsburská monarchie Habsburská monarchie (po roce 1526)
Měna	chebská měna – feniky, hallské haléře, brakteátové haléře, nové haléře, dále i česká měna – Pražský groš (do 1547), Jáchymovský tolar (do 1671)
Vznik	první zmínka o Chebsku
Zánik	pragmatická sankce
Státní útvary a území
Předcházející Markrabství Nordgau Následující České království

Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém nářečí Eghalånd,^[1] latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadnější části Čech a v přilehlém pohraničí Německa. Během historie Chebsko měnilo rozsah i majitele. Centrem oblasti je město Cheb.

Historické panství nelze zcela ztotožňovat se současným okresem Cheb, protože ten obsahuje jen část historického Chebska a zároveň obsahuje i území, která nikdy součástí Chebska nebyla (Mariánské Lázně a okolí), stejně jako z podobných důvodů není Chebsko totožné s euroregionem Egrensis.^[2] O něco více na jeho tradice navazuje mikroregion Chebsko, který vznikl roku 2003 jako dobrovolný svazek obcí za účelem vzájemné pomoci a spolupráce.^[3]

Chebsko je pozoruhodné především díky své historii, vedla jím např. významná cesta Via Regia a Cheb sám nebyl ve středověku jen velmi bohaté město, ale i jedno z geopolitických a obchodních center Evropy. Šlo o místo, kde se výrazně stýkaly a navzájem obohacovaly německá a česká kultura. K přerušení došlo mezi roky 1948 až 1989, kdy se nacházelo v pohraničním pásmu a v jeho západní části byla vztyčena železná opona. Na druhou stranu ono liduprázdné území zachovalo mnohé unikátní druhy živočichů a rostlin.^[4]