Danelaw

Danelaw Danelagen (da) Dena lagu (ang) ↓ 865–954  →  →
Geografie Rozsah Danelaw (červeně)
Hlavní město	žádné (místní, (Jórvík aj.)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Dánové, Anglosasové (majorita), Norové
Jazyky	staroseverština, staroangličtina
Náboženství	staroseverské (zejm. Seveřané), katolické (zejm. Anglosasové)
Státní útvar
Státní zřízení	konfederace monarchií a měst podřízených Dánsku
Mateřská země	Dánské království
Státní útvary a území
Předcházející Northumbrie Mercie Východní Anglie Essex Následující Severská říše Wessex

Danelaw, také Danelagh (dánsky Danelagen, ve staré angličtině Dena lagu) je název té anglosaské části ostrova Velké Británie, kde bylo tzv. „dánské právo" nadřazeno tradičnímu anglosaskému; šlo tedy o anglosaské území pod nadvládou norsko-dánských dobyvatelů podřízené Dánskému království. Rozsah této oblasti odpovídá přibližně dnešní severní a východní Anglii. Jeho počátky sahají do vikinské expanze v 8. století. Termín je také používán k označení souhrnu práv dohodnutých mezi anglosaským králem Wessexu Alfrédem Velikým a dánským vůdcem Guthrumem. V roce 886 byly smlouvou určeny hranice jejich království a vztahy mezi Anglosasy a seveřany (Dány a Nory).

Dánské právo platilo v Northumbrii a Východní Anglii, a v hrabstvích Leicestershire, Nottinghamshire, Derbyshire a Lincolnshire. Paradoxní je, že prosperita území Danelaw, zejména v Yorku, lákala nové vikinské nájezdníky k loupeživým výpravám. Konflikt s Wessexem a Mercií oslabil sílu této kultury a vedl k jejímu podřízení Eduardu Staršímu. Oblast Danelaw se tak stala součástí anglického království a již nadále nebyla dánskou provincií.