Dendrolagus

Dendrolagus
klokan Goodfellowův (Dendrolagus goodfellowi)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď	klokanovití (Macropodidae)
Rod	klokan (Dendrolagus) Müller, 1840
Schematická mapka zobrazující areál rozšíření stromových klokanů – čím tmavší fialová, tím větší druhová diverzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dendrolagus (česky klokan, toto jméno je však používáno pro více různých rodů), neformálně stromoví klokani, je rod vačnatců z řádu dvojitozubci (Diprotodontia) a čeledi klokanovití (Macropodidae). Od svých pozemních pasoucích se předků se tito klokani svou ekologickou rolí značně odchýlili – jsou adaptováni pro život na stromech a v ekosystému nahrazují opice. Dva uznávané druhy se vyskytují na území severovýchodní Austrálie a dvanáct na ostrově Nová Guinea.

Stromoví klokani dosahují délky těla 41–81 cm a délky ocasu asi 41–94 cm. Hmotnost činí až 17 kg. Ve srovnání s ostatními klokany bývají přední i zadní končetiny stejně dlouhé, tlapy jsou vybaveny příchytnými polštářky a mohutnými drápy. Ocas představuje podpěrný a balanční orgán, nemá však chápavou funkci. Pestré mahagonově-žluté zbarvení dělá z některých druhů, jako je klokan Goodfellowův, jedny z nejbarevnějších vačnatců vůbec; jiní stromoví klokani jsou však osrstěním spíše nenápadní.

Klokani rodu Dendrolagus většinou platí za samotářská zvířata, která si vymezují nepříliš rozsáhlé domovské areály a netvoří velké sociální skupiny. Přizpůsobili se paletě potravy deštných lesů, kdy dominantní část jídelníčku představují listy, ačkoli strava může zahrnovat i ovoce a jiné rostlinné složky, snad i maso. Především evolučně odvozenější druhy, jako je klokan Doriův, se postupně více či méně znovu přizpůsobily pozemnímu životu. Rozmnožování může podle podmínek probíhat buďto sezónně, anebo celoročně.

Stromoví klokani představují typické K-stratégy, samice rodí v drtivé většině případů pouze jediného potomka, přičemž doba březosti, stejně jako další vývoj mláděte, jsou ve srovnání s ostatními druhy klokanovitých prodlouženy. Samice klokana Matschieova pohlavně dospívají teprve ve 3,5 letech života. Nízký rozmnožovací potenciál a výskyt v malých, izolovaných oblastech vede k tomu, že se na populacích stromových klokanů mohou výrazně projevit různé ohrožující faktory. Především devastující lov ze strany místních obyvatel vedl k tomu, že Mezinárodní svaz ochrany přírody všechny novoguinejské druhy považuje za obecně ohrožené. Australské druhy jsou pokládány za téměř ohrožené, a to především kvůli ztrátě stanovišť.