Didgeridoo

Didgeridoo, někdy též didjeridoo je dechový hudební nástroj australských domorodců (Austrálců) a patří mezi jedny z nejtypičtějších symbolů Austrálie. V tradiční podobě se jedná o termity vyžraný dutý kmínek eukalyptu, který se po vyčištění dutiny opatří z užší strany náustkem zpravidla ze včelího vosku a technikou vibrujících rtů rozezní. Výsledkem je táhlý nepřerušovaný bručivý tón (drone) bohatý na vyšší harmonické tóny. Při hře lze též využít hlasivek, čímž je možné dosáhnout alikvótních tónů. Nepřerušovanost hry zajišťuje speciální hráčská technika, tzv. cirkulační dýchání. Ačkoliv je na didgeridoo možné hrát poměrně omezený rozsah tónů, uplatňuje se při hře zejména velký dynamický rozsah.

Název didgeridoo pochází pravděpodobně z irského slovního spojení dúdaire dubh tj. „černý trubač“ nebo dúidire dúth tj. „domorodý trubač“. Původní obyvatelé Austrálie mají pro svůj nástroj mnoho jmen odlišných podle kmenové příslušnosti. V Arnhemské zemi je znám jako jidaki, jirraka, gunbarr nebo mandapul, na ostrově Groote Eylandt se nazývá ngarrriralkpwina, ve střední Austrálii jilpirra a paampu, v okolí Darwinu artawirr a na západě Austrálie kurmur či ngaribi.

Kromě výše uvedených názvů se užívají názvy (abecedně) aritjuda, aritjuda, bambu, dawurr, didg, didge, didgereedoo, didgerido, didgeridoos, didgeridos, didgeridu, didj, didjerido, didjeridoos, didjeridu, didjerudus, digeridoo, digeridoos, dijeridoo, dijeridoos, dijeridu, djalupi, djalupun, djibolu, džalubbu, eboro, ganbag, ganbi, gangbag, garnbak, garnbak, gunbark, gurrmurr, gurulung, illpirra, ilpirra, Jiragi, kalumbu, kanbi, larwah, lidding, mako, martba, martba, morle, morlo, mudburudža, ngalidžbindža, ngorla, ngunebobandža, o-mol, ulpirra, uluburu, wuyimba, wuyimbarl, yedaki, Yidaki, yidaki, yili-yiki, yiraga, yiraka, yiraki, yirtakki.^[1]

Významným českým hráčem na didgeridoo je Ondřej Smeykal.