Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě. Slovo encyklika pochází z latinského encyclia (z řečtiny ἐν κύκλῳ [en kyklo]), což znamenalo obecný nebo obíhající. Stejný základ má i slovo encyklopedia. Obsah encykliky vychází z priorit daného papeže, který pro svá prohlášení může využít různou formu, od nejsilnější konstituce, encykliku, pastýřský list až po kázání (homilii).
Název encykliky zpravidla je složen z prvních slov jejího znění (Incipit). Adresáty mohou být všichni biskupové nebo jen někteří (např. biskupové a věřící Španělska [1])
Ačkoli termín „encyklika“ původně znamenal prostě oběžník, v kontextu katolické církve získal specifičtější význam. V roce 1740 napsal papež Benedikt XIV. dopis nazvaný Ubi primum (nezaměňovat s encyklikou Ubi primum papeže Pia IX.), který je obecně považován za první encykliku. Ve 21. století se tento termín používá téměř výhradně pro druh dopisu rozesílaného papežem.[2]