eon | éra | perioda | p | d |
---|---|---|---|---|
fanerozoikum | kenozoikum | kvartér (čtvrtohory) |
3 | 3 |
neogén | 23 | 20 | ||
paleogén | 66 | 43 | ||
mezozoikum (druhohory) |
křída | 145 | 79 | |
jura | 201 | 56 | ||
trias | 252 | 51 | ||
paleozoikum (prvohory) |
perm | 299 | 47 | |
karbon | 359 | 60 | ||
devon | 419 | 60 | ||
silur | 444 | 24 | ||
ordovik | 485 | 42 | ||
kambrium | 539 | 54 | ||
proterozoikum
(starohory) |
neoproterozoikum | ediakara | 635 | 96 |
kryogén | 720 | 85 | ||
tonium | 1000 | 280 | ||
mezoproterozoikum | 1600 | 600 | ||
paleoproterozoikum | 2500 | 900 | ||
archaikum (prahory) | 4031 | 1531 | ||
hadaikum | 4567 | 536 |
Eoarchaikum je nejstarší období archaika. Datuje se do období před 4000/3800 až 3600 miliony let (Ma). Spodní hranice eoarchaika není zcela jasně stanovena. Název je odvozen z řeckých slov eos (úsvit) a archaios (starobylý).
Na počátku archaika ustalo dopadání meteoritů na zemský povrch, zakončené obdobím zvýšené aktivity - tzv. pozdním velkým bombardováním - zhruba před 4000 - 3800 miliony let. Krátery po těchto meteoritech se dochovaly pouze na Měsíci, zatímco na Zemi byly zničeny pozdějšími geologickými procesy. Bombardování Země je ale možné předpokládat ve vyšší intenzitě než na Měsíci, protože je větší a má tudíž větší přitažlivost.
Intenzivní dopady meteoritů silně ovlivňovaly zemskou atmosféru, hydrosféru i litosféru. Přesto patrně neměly zcela ničivý dopad na celou planetu a působily vždy spíše lokálně. Také proto mohly velmi záhy vzniknout první živé organismy.