Epifyt

Epifyt (z řeckého ἐπί epí „na“ a φυτόν phytón „rostlina“) je organismus, který roste na žijící rostlině, ale vyživuje se samostatně, tzn. ani částečně na rostlině neparazituje. Obvykle se tímto termínem označují vyšší rostliny, které nekoření v půdě (rostou nad její úrovní, většinou na stromech). Existují však také epifytické bakterie, houby, řasy, mechy, kapraďorosty či lišejníky.

Epifytické vyšší rostliny se zachycují krátkými kořeny kmenů a větví stromů. Jsou hojné v tropických deštných lesích. Živí se organickými látkami, které se hromadí v trhlinách kůry. Vodu přijímají ze vzdušné vlhkosti, která bývá až 100%. Nestálá dostupnost vody nutí epifyty k rychlému a efektivnímu příjmu vody z okolí v okamžicích, kdy prší, sráží se mlha nebo padá rosa. Častou strategií je vytváření dutých odumřelých buněk na povrchu těla.^[1]

Epifytně roste také řada rostlin, které zpravidla rostou na zemi (teresticky). Takové druhy pak nazýváme příležitostnými (oportunními) epifyty.