Back العوامل الخارجية Arabic Xarici təsir AZ Външен ефект (икономика) Bulgarian Externalitat Catalan Eksternalitet Danish Externer Effekt German Εξωτερικότητα Greek Externality English Ekstera efiko EO Externalidad Spanish
Externalita je označení pro aktivitu či činnost, kterou firmy či jednotlivci způsobují nedobrovolné náklady nebo zisky jiným subjektům bez kompenzace prostřednictvím trhu.[1] Původce externality si zisky či výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, případně náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat. Zájem celé společnosti na tržním výstupu se tak v přítomnosti externalit dostává do střetu se zájmem producentů externalit, kteří neberou v potaz všechny dopady jejich produkce čí jednání. V přítomnosti externalit tedy tržní rovnovážný bod není efektivní a neodpovídá tak optimálnímu množství produkce z pohledu celé společnosti.[2] Externalita je selháním vlastnických práv, a to v důsledku vysokých transakčních nákladů.
Externality se dělí podle dopadu na okolí na pozitivní a negativní. Pozitivní externalitou je např. vzdělání. Vzdělaní lidé znamenají přínos pro celou společnost a přispívají ke kvalitě života ostatních tím, že páchají méně trestné činnosti, přispívají ke všeobecné kultivovanosti či jsou lepšími voliči. Pozitivní externality jsou ovšem stejně jako negativní externality společensky nežádoucí[zdroj?], protože vedou k produkci společensky neoptimálního množství. Negativní externalitu představuje např. znečištění vycházející z továrny, která se o likvidaci odpadu nestará.
V zájmu společnosti je regulovat a zpoplatňovat negativní externality a zároveň dotovat pozitivní externality. Vzhledem k vysokým transakčním nákladům a omezené informovanosti regulátora není likvidace externalit státem vždycky efektivním řešením. Ke snížení významu externalit v ekonomice je třeba jasně vymezit a vymáhat vlastnické právo. Při dostatečně nízkých transakčních nákladech jsou subjekty schopny vyřešit problém externalit soukromým vyjednáváním.
K základní analýze externalit lze použít analýzu změny přebytku spotřebitele a přebytku výrobce na Marshallově kříži. Problematikou externalit se zabývá mj. ekonomie blahobytu a environmentální ekonomie.
Pojem zavedl Arthur Cecil Pigou (1877–1959) kolem roku 1920.[3]
- ↑ SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie: 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
- ↑ MANKIW, N. Gregory. Principles of Economics: sixth eddition. Mason, Ohio: Cengage Learning, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-538-45342-4. S. 856.
- ↑ PIGOU, Arthur Cecil. The Economics of Welfare. London: Macmillan, 1920. [953 s.]