Getica

Getica je obvyklé označení historické eseje původně nazvané De origine actibusque Getarum (Původ a činy Getů [Gótů]) napsané byzantským historikem Jordanem v roce 551 nebo krátce po něm. Jordanes v díle prohlašuje, že jedná o souhrn rozsáhlého Cassiodorova textu o původu a historii gótského lidu, který je nyní ztracen. Není však jisté, do jaké míry Jordanes skutečně použil Cassiodorovo dílo. Jordanes v textu sám přiznal, že při psaní neměl přímý přístup ke Cassiodorově knize a nepamatoval si přesná slova, ale byl si prý jistý, že zachoval smysl textu. Údajně měl tři dny na prostudování Cassiodorova textu u jakéhosi knihovníka. Dále napsal, že přidal příslušné pasáže z latinských a řeckých zdrojů (někteří citovaní autoři jsou dnes neznámí a jejich díla ztracena, což je případ Ababia či Fabia, jiní citovaní autoři jsou známí, jako Flavius Iosephus, Livius, Strabón, Pompeius Trogus, Pomponius Mela, Priskos, Klaudios Ptolemaios, Symmachus či Tacitus). Kniha je dnes ceněna jako jediný soudobý zdroj o původu a historii Gótů, ačkoli není dílem plně historiografickým, zčásti je i dílem mytologickým. Text je napsán v pozdní, značně rozvolněné latině. Autor si byl své neznalosti "pravé latiny" vědom a v textu se proto označil jako "agrammaticus".