Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Hetepsechemuej
| Hetepsechemuej | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hotepsechemvej,[1] Budžo[1], Boéthos (řecky)[1] | ||||||||||||||
 Kamenná nádoba se serechem Hetepsechemueje | ||||||||||||||
| Doba vlády | 2853/2803–2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||||
| Trůnní jméno |
Budžo | |||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||
| Narození | 29. století př. n. l. | |||||||||||||
| Úmrtí | 2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||
| Hrobka | jedna z hrobek v Sakkáře[2] | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Hetepsechemuej, též Budžo, dle Manehta Boéthos, byl prvním egyptským faraonem 2. dynastie. Vládl přibližně v letech 2853/2803–2825/2775 př. n. l.
Hetepsechemuejovo Horovo[2][3] jméno má doslovný význam „Obě mocnosti jsou usmířeny“[2][3] nebo „Obě mocnosti jsou spokojené“,[3] respektive „Obě mocnosti byly usmířeny“.[1] Je tedy možné, že po pádu 1. dynastie vypukly uvnitř říše boje, které potlačil.[1] Dobové nápisy a různé zdroje informací však o těchto bojích mlčí.[1] Podle historika Manehta byly první dvě dynastie thinidského (cinevského) původu, čili hornoegyptské.[1] Během jeho vlády došlo (pokud je interpretace Manehta správná) k zemětřesení v dolnoegyptské Búbastidě (Pibaste).[1] Hetepsechemuej (spolu s ním i Raneb a Ninecer) uctívali ranou formu slunečního božstva, Achteje, (Boha) na obzoru.[2] Jméno tohoto faraona se zachovalo mj. na „mini královském seznamu“, který byl vyryt na žulové soše Hetepdiefa z období 3. dynastie.[4] Opět spolu se jmény Raneba a Ninecera.[4] V tomto období také vzrůstá význam kultů boha Sopdu a bohyně Bastet.
- ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 133.
- ↑ a b c d VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 207.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 321. [Dále jen Krejčí, Magdolen].
- ↑ a b Krejčí, Magdolen, str. 325
Previous Page Next Page
