hnis | |
---|---|
hnisavý zánět spojivek | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hnis (lat. pus, řec. pyon) je obvykle světle žlutá nebo nazelenalá hustá tělní tekutina, která vzniká při zánětlivé odpovědi na bakteriální infekce. Je tvořena především odumřelými bílými krvinkami (leukocyty), živými a mrtvými bakteriemi, rozkládající se tkání a dalšími látkami.[1] Tvorba (exsudace) hnisu se nazývá hnisání, hnis je určitá forma výpotku (exsudátu).
Ohraničená dutina v tkáni vyplněná hnisem se nazývá absces[2]. Furunkl je hnisavý zánět vlasového folikulu a okolní tkáně v kůži, hlubší absces vznikající propojením několika furunklů se nazývá karbunkl.[3] Vŕed je otevřená hnisává rána na kůži.[4] Flegmóna je hnisavá infekce, která na rozdíl od abscesu není ohraničená a proto se může rychle šířit.[5][6]
Hnis vzniká nejčastěji při infekcích způsobených těmito bakteriemi: stafylokoky (zejména Staphylococcus aureus), streptokoky,[3] Escherichia coli a pneumokoky. Hnis s modravým zabarvením vzniká při infekci bakterií Pseudomonas aeruginosa.[7]