Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Hypokoristikon

Hypokoristikon nebo latinizovaně hypokoristikum (plurál od obého je hypokoristika; z řeckého ὑποκορίζεσθαι, hypokorizesthai, „mluvit dětinsky“), česky slovo domácké nebo mazlivé, je označení pro jméno, nejčastěji lidské (antroponymum) užívané v domácím nebo jinak neformálním prostředí. Může jít jak o jména vlastní (propria, např. JosefPepa, Jožka, v jiných jazycích Pepé, José, Joe apod.), tak (méně často) obecná (apelativa, např. bobek; drahoušek, miláček, zlatíčko, pusinka, poklad, mazánek, mazlík ) apod.[1] Označují se tak hlavně zkomoleniny a lichotné obměny osobních vlastních jmen, běžné zvláště v důvěrném hovoru místo tvarů plných (například Vašek, Fanda, Jirka místo oficiálních tvarů Václav, František, Jiří); v češtině i zejména ženských příjmení (Bohdalka místo Bohdalová, Keliška místo Kelišová, Goťák místo Gott atd.). Hypokoristika existují v mnoha jazycích,[2] zvláště indoevropských, často při jménech původně složených.[zdroj?] Obvykle se v jazyce ustálí určité přípony, které nesou (někdy mj.) hypokoristický význam. Tyto přípony jsou často zároveň zdrobňující (např. bavorské -erl: Mäderl (Mädchen)[3], některé jsou naopak augmentizující, „dělající (zdánlivě) hrubším, větším“, např. české -an (Peťan, Míšan/Mišan)).

  1. BACHMANNOVÁ, Jarmila, a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 172. 
  2. Fr. Oberpfalcer, ÚJČ: Domácí tvary křestních jmen
  3. GLÜCK, Helmut, a kol. Metzler Lexikon Sprache. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 253. (německy) 

Previous Page Next Page






اسم التحبب Arabic Hipocorístic Catalan ناو نازداریی CKB Hypokoristikon Danish Hypokoristikum German Hypocorism English Hipocorístico Spanish Hipokoristiko EU Hypocoristique French Flaainamme FY

Responsive image

Responsive image