Ishi (počeštěně též Iši[1], c. 1861 – 25. březen 1916) byl poslední známý člen severoamerického indiánského kmene Yahi, jenž pocházel z dnešní Kalifornie. Zbývající členové kmene byli pobiti nebo vymřeli v průběhu 19. či nejpozději začátkem 20. století. Ishi je mnohdy titulován jako „poslední divoký Indián“ v Severní Americe. Většinu svého života žil v divočině, zcela izolován od moderní bělošské civilizace.
V roce 1911, když mu bylo asi 50 let, se objevil v osadě Oroville v severní Kalifornii, kde se pravděpodobně pokusil získat něco k snědku. Místní šerif Ishiho zajistil a krátce nato ho začali zkoumat antropologové z Kalifornské univerzity v Berkeley. Dlouho měli problém se s ním dorozumět. Sám Ishi dokonce nikdy neprozradil své skutečné jméno, neboť dle tradice jeho kmene ho musel vždy představit nějaký jiný Yahi. Jméno Ishi, které mu antropologové dali, znamená v yanaštině (jazyk, jejímž dialektem je yahiština) „člověk“. Ishi byl v Berkeley podroben detailnímu studiu. Získal zde i zaměstnání, stal se školníkem. Většinu svého zbývajícího života strávil v univerzitních budovách v San Francisku. Zemřel na tuberkulózu v roce 1916. Jeho život byl popsán v mnoha knihách a zdokumentován ve filmech.[2][3]