Kazoku (華族; „velkolepá/vznešená linie”) byla dědičná aristokracie Japonského císařství, která existovala v letech 1869–1947. Zformovala se sloučením feudálních pánů (daimjó) a dvorské šlechty (kuge) do jednoho systému modelovanéhpo podle vzoru britské šlechty. Občasně byli do šlechtického stavu povýšeni distingovaní vojenští velitelé, politici a učenci (新華族, šin kazoku; doslova. „nově povýšení do šlechtického stavu”),[1][2] což trvalo až do porážky země v druhé světové válce v roce 1945. Systém byl zrušen japonskou konstitucí v roce 1947, která zakázala jakoukoli formu aristokracie, ale i přesto potomci kazoku stále tvoří jádro tradiční vyšší třídy ve společnosti, která se odlišuje od tzv. nouveau riche (zbohatlíků).[3]
Kazoku (華族) by se nemělo zaměňovat s „kazoku (家族)”, což jsou slovo, které se v Japonštině vyslovuje stejně, ale píše se jinými znaky, jejichž význam je „nejbližší rodina”.