Slovem koeficient (z latiny, česky součinitel, neproměnná veličina[1]) se v matematice a dalších vědách označuje zpravidla konstantní číslo, kterým je násobena jiná hodnota (proměnná, funkce apod.). Koeficient velmi často bývá bezrozměrný.
Například u polynomu je u členu s druhou mocninou koeficientem číslo 3; v algebře se často používají stejné indexy pro objekty a jim odpovídající koeficienty, např. obecný výraz pro polynom: .[2]
Ve fyzice koeficienty zpravidla charakterizují některé fyzikální vlastnosti objektu či materiálu.
Jisté koeficienty např. hrají roli v přímé a nepřímé úměrnosti.