Kooptace (z latinského cooptatio – tj. doplňování volbou) je zpravidla doplnění, případně rozšíření voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou (nikoliv tedy skutečnými voliči tohoto orgánu). Rozhodující je zde tedy spíš to, kdo nového člena volí, než způsob volby. V sociologickém smyslu pak kooptace označuje integraci marginální opoziční skupiny do hlavního proudu.[1]
Je v podstatě nedemokratická, v moderních demokraciích je snaha se jí pokud možno vyhnout a příslušné orgány doplňovat jiným způsobem (doplňovací volby, nastupování náhradníků) nebo příslušné funkce ponechat do konce volebního období uprázdněné (Senát Parlamentu České republiky: pokud do konce volebního období zbývá víc než rok, konají se doplňovací volby na zbytek volebního období, pokud zbývá méně než rok, zůstane mandát do konce volebního období uprázdněn).
V Česku se ve volbách definovaných volebními zákony a ústavou (volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a krajských i obecních zastupitelstev) nepoužívá, používají ji jen některá občanská sdružení, strany, církve, akciové společnosti etc. Ústava Česka ji vůbec nezmiňuje.
Částečně odůvodnitelná je v případech, kdy umožňuje dostat na určitou funkci lidi s vysokými schopnostmi a odborností (akciová společnost).