Kronika

Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Nejedná se však o systematickou vědeckou práci, tak, jak ji chápeme v moderní historiografii.

Popis těchto událostí je sice méně stručný než u letopisů, přesto bývá obvykle více strohý, především v porovnání s prameny hagiografickými. Široce se popisují příčiny a souvislosti, hodnotí se události a jejich aktéři. Jako historiografický pramen zprostředkovává poučení o historické paměti.

Podle obsahu a formy se rozlišují:

• světové kroniky: popisující příběh od stvoření světa po současnost
• říšské kroniky: plynulý přechod ze světové kroniky
• národní kroniky: o počátcích národů
• biskupské, klášterní, řádové kroniky: o založení a dějinách biskupství, kláštera, řádu
• gesta (též činy): kroniky království, dějiny činů jejich představitelů
• dynastické, zemské kroniky, genealogie
• městské kroniky: zvláště u italských středověkých měst, v Česku kronika obce
• kroniky válečné a křížových výprav
• biografie a autobiografie
• cestovní zprávy
• sbírky exemper a knížecí zrcadla: poučení o dobré správě pro následovníky aristokrata

Kroniky patří mezi první díla české literatury.

Mezi významné kroniky (popř. letopisy) českého středověku patří:

• Kosmova kronika
• Kanovník vyšehradský
• Mnich sázavský
• Vincenciův letopis
• Jarlochův letopis
• Zbraslavská kronika
• Dalimilova kronika
• Kronika Františka Pražského
• Kronika kostela pražského
• Kronika Jana Marignoly
• Kronika Vavřince z Březové
• Cronica domus Sarensis (Kronika žďárského kláštera)