Kulohlavec | |
---|---|
Srovnání velikosti kulohlavce s člověkem | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
Infrařád | kytovci (Cetacea) |
Malořád | ozubení (Odontoceti) |
Čeleď | delfínovití (Delphinidae) |
Rod | kulohlavec (Globicephala) Lesson, 1828 |
Druhy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kulohlavec (Globicephala) je rod kytovců z čeledi delfínovití (Delphinidae), který zahrnuje dva recentní druhy, a sice kulohlavce černého (G. melas) a Sieboldova (G. macrorhynchus). Tito mořští savci jsou rozšířeni ve většině oceánů od Grónska po Nový Zéland, přičemž kulohlavec černý se vyskytuje ve studených vodách obou polokoulí a kulohlavec Sieboldův preferuje teplé vody mírného, subtropického a tropického pásu. V místech, kde se areál výskytu obou druhů překrývá, druhy nelze na moři spolehlivě odlišit. Jednoznačné rozpoznání druhů je možné až po analýze lebky. Jedná se o jedny z největších zástupců delfínovitých kytovců, velikostně je přesahuje pouze kosatka dravá.
Základ jejich jídelníčku tvoří desetiramenatci, nepohrdnou však ani středně velkými rybami. Měkkým tělům desetiramenatců je uzpůsoben kulohlavčí chrup, který zahrnuje jen malý počet tupých zubů, sloužících k uchopení kořisti spíše než jejímu trhání. Kulohlavci jsou vysoce sociální tvorové, kteří žijí ve stádech založených na matrilineární příbuznosti. Kulohlavci jsou jedněmi z nejčastějších druhů, u kterých dochází k masivním uvíznutím na mělčině: ta mohou mít celou řadu příčin, jako je nemoc, rozbouřené moře nebo geomagnetické anomálie. Kulohlavci černí jsou loveni na Faerských ostrovech a v Grónsku, kulohlavci Sieboldovi jsou občas loveni v Japonsku. Celkové počty obou druhů se odhadují ve stovkách tisíců a jejich stavy jsou patrně stabilní, pročež jsou oba druhy hodnoceny jako málo dotčené.