Laki | |
---|---|
Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí | |
Vrchol | 828 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Island |
Souřadnice | 64°4′3″ s. š., 18°13′48″ z. d. |
Laki | |
Typ | štítová sopka |
Erupce | 1783 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar,[1] jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. K ničivé erupci došlo roku 1783, kdy sopka byla aktivní po osm měsíců,[2] během kterých se uvolnilo až 15 km3 lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů[3] (jiný zdroj uvádí, že do atmosféry bylo uvolněno 90 až 270 megatun aerosolu kyseliny sírové).[4] Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a úmrtí přibližně pětiny obyvatel tehdejší populace Islandu.[1] Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru nejen na Islandu, ale také ve velké části Evropy, a dokonce i v Egyptě.[5] Geologové považují erupci z roku 1783 za nejbližší známý ekvivalent výlevných bazaltů, které se odehrávaly v lidské historii.[6]
Vrchol sopky dosahuje výšky 828 metrů nad mořem[2] a nachází se jihozápadně od ledovce Vatnajökull. Hřebenově protáhlý vrchol (jihozápad - severovýchd) sopky Laki je podélně rozdělen trhlinou,[7] na dvojici téměř stejně vysokých hřebenů. Během vzniku trhliny nedošlo k výraznějšímu poškození tělesa sopky, menší krátery vznikly na jeho stranách.[8] V současnosti je oblast Lakagígar porostlá silnou vrstvou mechů a spadá do národního parku Skaftafell.[3] Laki je přístupná asfaltovanou silnicí 206 a následně neudržovanou silnicí 45 automobilem s náhonem 4 × 4 po silnici odbočující z hlavní okružní silnice okolo Islandu poblíž Hunkubakki.[3] Během cesty je nutné přejet skrz několik řek. V létě je možné oblast navštívit i autobusem, který vyjíždí denně.[3]
<ref>
; citaci označené vesnice
není určen žádný text