Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Lehnice
| Lehnice Legnica | |
|---|---|
 Hlavní náměstí (Rynek) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°12′26″ s. š., 16°9′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | městský okres |
  Lehnice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,29 km² |
| Počet obyvatel | 99 072 (2020) |
| Hustota zalidnění | 1 760 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Tadeusz Krzakowski |
| Vznik | 1264 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Słowiański 8 59-220 Legnica |
| Telefonní předvolba | +48 76 |
| PSČ | 59-200 až 59-220 |
| Označení vozidel | DL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lehnice[1][2][3][4] (polsky Legnica, do roku 1946 Lignica, německy Liegnitz) je město v jihozapádním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného městského okresu a zároveň je sídlem okresu Lehnice. Leží na historickém území Dolního Slezska na řece Kačavě, levém přítoku Odry. V roce 2020 zde žilo 99 072 obyvatel,[5] jedná se o třetí největší město ve vojvodství.
První zmínka o lehnickém hradišti pochází z roku 1149. V polovině 13. století proběhla lokace města podle magdeburského práva. Lehnické knížectví bylo od roku 1329 součástí českých zemí. Po první slezské válce připadlo Prusku a Lehnice se stala sídlem jednoho ze tří vládních obvodů provincie Slezsko. Po druhé světové válce byla přičleněna k Polsku a odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů nebo osadníci z centrálního Polska. Město bylo obsazeno bez boje, ale velká část historického jádra se přesto nezachovala v důsledku vypálení Rudou armádou v květnu 1945 a rozsáhlých demolic v 60. letech 20. století. V poválečné době si Lehnice vysloužila přezdívku Malá Moskva, protože byla sídlem velitelství Severní skupiny sovětských vojsk a některé čtvrti byly vyhrazeny pro rodiny sovětských vojáků a důstojníků.
V jihozápadní části města se rozkládá velký průmyslový areál měďařské společnosti KGHM. Lehnice je spolu s nedalekým Lubinem a Hlohovem centrem Dolnoslezské měďařské pánve (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe).
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. (Stručná historie států; sv. 33). ISBN 80-7277-245-7. Kapitola Tabulka místních jmen, s. 210.
- ↑ V Polsku ukradli a poničili sochu sovětského maršála. Omluvte se, žádá Rusko [online]. Idnes.cz, 2020-07-31 [cit. 2021-11-22]. Cit. Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice. Dostupné online.
- ↑ Předválečná základna v polské Lehnici najde díky Accolade nové využití jako moderní průmyslová hala [online]. Retrend.cz, 2020-02-27 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
- ↑ V polské Lehnici započal beatifikační proces syna sv. Hedviky Slezské [online]. Církev.cz, 2021-06-09 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [online]. Główny Urząd Statystyczny [cit. 2021-10-29]. Kapitola Tabl 12. Ludność w gminach według płci i wieku w województwie dolnośląskim w 2020 roku. Dostupné online. (polsky)
Previous Page Next Page
