Leukotrieny užívají lipidovou signalizaci pro přenesení informace do buněk, které je sami produkují (autokrinní) anebo na sousední buňky (parakrinní signalizace) pro regulaci imunitní odpovědi. Produkce leukotrienů je obvykle doprovázena produkcí histaminu a prostaglandinů, které slouží zároveň jako prozánětlivé mediátory.
Jednou z jejich rolí (konkrétně, leukotrienu D4) je vyvolat kontrakce v hladkém svalstvu podél bronchiolů; jejich nadprodukce je pak hlavní příčinou zánětu u astmatu a alergické rýmy.[4] Antagonisté leukotrienů jsou používány k léčbě těchto onemocnění tím, že inhibují produkci nebo aktivitu leukotrienů.[5]
↑LOICK, H.; THEISSEN, J. Die Eicosanoide als Mediatoren beim ARDS. AINS. 1994, s. 3–9. doi:10.1055/s-2007-996677. PMID8142566. (German)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SALMON, John A; HIGGS, Gerald A. Prostaglandins and leukotrienes as inflammatory mediators. British Medical Bulletin. 1987, s. 285–96. Dostupné online. PMID2825898.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑O'BYRNE, Paul M.; ISRAEL, Elliot; DRAZEN, Jeffrey M. Antileukotrienes in the treatment of asthma. Annals of Internal Medicine. 1997, s. 472–80. doi:10.7326/0003-4819-127-6-199709150-00009. PMID9313005.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Scott JP, Peters-Golden M. Antileukotriene agents for the treatment of lung disease. Am. J. Respir. Crit. Care Med.. September 2018, s. 538–544. doi:10.1164/rccm.201301-0023PP. PMID23822826.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.