Luminol | |
---|---|
Chemická struktura luminolu | |
3D model luminolu | |
Obecné | |
Systematický název | 5-amino-2,3-dihydroftalazin-1,4-dion |
Ostatní názvy | 3-aminoftalhydrazid |
Anglický název | Luminol |
Německý název | Luminol |
Sumární vzorec | C8H7N3O2 |
Vzhled | Žlutá až bledě zelená nebo hnědá krystalická hmota |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 521-31-3 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 208-309-4 |
PubChem | 10638 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 177,16 g/mol |
Teplota varu | 319 °C, 592 K, 606 °F |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
R-věty | R36, R37, R38 |
S-věty | S26, S27, S28, S29, S30, S33, S35, S36 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luminol (C8H7N3O2) je organická sloučenina, která má vlastnost chemické luminiscence, když je smíchána se správným oxidačním činidlem (např. peroxid vodíku), vydává při ní nápadné modré světlo. Jeho krystalky jsou rozpustné skoro ve všech polárních rozpouštědlech, ale nerozpustné ve vodě.
Luminol je používán vyšetřovateli ve forenzních vědách k vyhledávání krvavých stop na místě činu, kde luminol reaguje s kyslíkem. Ten vzniká rozkladem například peroxidu vodíku a tento rozklad je značně urychlen (katalyzován) železnatými ionty přítomnými v hemoglobinu. Také se používá k testům na přítomnost mědi, železa a kyanidu a při metodě Western blot, ve které slouží luminol jako substrát pro peroxidázu konjugovanou s použitou sekundární protilátkou.