Marginalizace (z lat. marginalis, margo = okraj) je proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena „na okraj společnosti“ a může se proto jen limitovaně podílet na kulturním, ekonomickém a politickém životě na rozdíl od většinové společnosti.[1] Toto odcizení může být ovlivněno faktory jako je třída, etnický původ, náboženské vyznání, barva kůže, sexuální orientace, genderová identita, dosažené vzdělání, životní úroveň, vzhled a další.[2] Jako marginalizované skupiny by se ale dali označit i lidé s tělesným handicapem, menšiny, LGBTQ+ lidé, příslušníci subkultur, bezdomovci, imigranti, sexuální pracovníci a pracovnice, starší lidé nebo naopak mládež (ageismus).[3] Obecně se jedná o kohokoliv, kdo narušuje očekávané společenské normy, v důsledku čehož jsou tyto skupiny vícenásobně ohroženy diskriminací.[2]
Americká socioložka Iris Marion Young definovala marginalizaci spolu s vykořisťováním, bezprávím, kulturním imperialismem a násilím jako jednu z pěti forem sociálního útlaku.[4]