Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.

Responsive image


Menkauhor

Menkauhor
Mencherés (řecky)[1]
Menkauhor
Menkauhor
Doba vlády2373–2366 př. n. l.[2][3]
7 let (Beckerath)
8 let (Turínský královský papyrus)[4]
9 let (Manehto)[4]
asi 8 let[5]
Rodné jméno
<
G5iD28G43
>
Trůnní jméno
M23L2<
G5Y5D28
>

Menkauhor
Horovo jméno
G5<h1
Y5
N28
G43
h1>O33
Zlatý Hor
G8T3 G5
S12
ManželkaMeresanch IV.[6]
OtecNiuserre?
MatkaReputnub[7] nebo Chentkaus III. [8]
Narození25. století př. n. l.
Hrobkaneurčena
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menkauhor, též Mencherés (řecky), byl sedmý panovník egyptské 5. dynastie. Vládl v letech ~2373–2366 př. n. l.[2][3]

O Menkauhorově vládě a činech je toho známo velmi málo. Podle Turínského královského papyru vládl 8 let. S jistotou se ví pouze to, že na trůn nastoupil po králi Niuserreovi.[1][5] Nebyla objevena ani jeho hrobka.[1][5] Je však pravděpodobné, že se nachází v Dahšúru či Sakkáře, s menší pravděpodobností v Abúsíru. Společně s faraonem Šepseskarem patří k nejméně známým panovníkům starého Egypta. Menkauhor rozestavěl pyramidu, jejíž lokalita byla dlouho nejistá, nicméně v roce 2008 se potvrdila její existence na jižní Sakáře.[9] Z dřívějšího značení podle katalogu Richarda Lepsiuse[10] měla značně erodovaná pyramida označení Lepsius XXIX. Zahi Hawass ji podle archeologických indicií přisoudil Menkauhorovi a verifikoval její jméno Nṯr-jswt-Mn-kȝw-Ḥr (Netjer-isut-MenkauhorBožská místa Menkauhora).
Další stavbou je faraonův zádušní chrám Achet-Re, jehož existence plyne ze souboru dokladů pocházejících z následující 6. dynastie.[3] Jeho přesnější lokalizaci se nepodařilo určit. Z pozdějšího doloženého přejmenování na Achet-Hor se usuzuje, že dosud převažující kult boha Re se pozvolna měnil na kult boha Hora a stavby zádušních chrámů tím vlastně skončily. Některé teorie o jejich původním účelu a zdůrazňování královské moci při udržování řádu světa, ale také systému jejich hospodářského zabezpečení, obsáhleji analyzoval Miroslav Verner.[3]

Záznam z hrobky Ptahotepa II., Sakkára – personifikace Menkauhora s úrodnou zemí
  1. a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 189. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. a b c d VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  4. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. a b c VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 302. 
  6. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. Praha: Mladá fronta, 2007. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Charles University Press Release 2015.
  9. Headless pyramid attributed to early Egyptian ruler [online]. 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (anglicky) 
  10. Richard Lepsius [online]. Encyclopaedia Britannica, rev. 2018. Dostupné online. (anglicky) 

Previous Page Next Page






Menkaoehor AF منكاو حور كايو Arabic منكاو حور كايو ARZ Menkauhor Catalan Menkauhor German Menkauhor Kaiu English Menkauhor Spanish Menkauhor EU منکاوحور کایو FA Menkauhor Kaiu Finnish

Responsive image

Responsive image