Metakognice (jednoduše vymezována jako "myšlení o myšlení") se definuje jako znalost poznání, monitorování a řízení kognitivních aktivit. Poprvé metakognici definoval na přelomu 70. a 80. let 20. století John H. Flavell.
Metakognice je multidimenzionální konstrukt, což znamená, že souvisí i s jinými konstrukty (např. s kritickým myšlením, s motivací, s učebními strategiemi, s řešením problémů, s hodnocením osobní zdatnosti a dalšími). Metakognice je někdy ztotožňována i s termínem sebereflexe.[1]