Namiestnik (polsky namiestnik Królestwa Polskiego, rusky наместник Царства Польского) je polský výraz pro místodržitele (guvernéry) Kongresového Polska pod ruskou nadvládou v letech 1815 až 1874 nebo místokrál ruských carů, kteří byli tehdy zároveň polskými králi.
V letech 1874 až 1914, kdy se Kongresové Polsko nazývalo také země nad Vislou (německy Weichselland), používal se pro carské guvernéry výraz varšavský generální guvernér (polsky generał-gubernator warszawski).