Nynorsk

Nynorsk
Rozšíření	Norsko
Počet mluvčích	?
Klasifikace	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky Norština
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Jazyková rada (Språkrådet)
Úřední jazyk	Norsko
Kódy
ISO 639-1	nn
ISO 639-2	nno (B) nno (T)
ISO 639-3	nno
Ethnologue	nno
Wikipedie
nn.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Oba spisovné jazyky jsou v Norsku rovnoprávné. Nová norština je rozšířena především v málo obydlených oblastech západní části země a používá ji méně než 20 % všech obyvatel.

Zatímco bokmål je velkou měrou ovlivněn dánštinou, která byla více než 400 let úředním jazykem v Norsku, nová norština vychází z venkovských nářečí, která si uchovala staronorské prvky. V polovině 19. století na základě západonorských nářečí vytvořen landsmål (výslovnost lansmól; zemský jazyk), který byl roku 1885 uznán za druhý úřední jazyk. Jazyk prošel řadou reforem, které jej sblížily s nářečími východního Norska. Od roku 1929 se jazyk nazývá nynorsk.

Nová norština patří spolu s islandštinou a faerštinou mezi západní severogermánské jazyky, zatímco bokmål se řadí na pomezí západní a východní větve této jazykové skupiny.