Otylky

Otylky
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	žáby (Anura)
Podřád	Neobatrachia
Nadčeleď	Microhyloidea
Čeleď	otylky (Brevicipitidae) Bonaparte, 1850
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otylky (Brevicipitidae) je malá čeleď žab žijících ve východní a jižní Africe. Jsou to žáby většinou jen několik centimetrů dlouhé, s kulovitým tělem, zploštělou obličejovou části a s adaptací k déletrvajícímu pobytu v suchém klimatu. Žijí v různých biotopech, v suchých savanách, lesích i v rozdílných nadmořských výškách. Všechny druhy jsou výhradně terestrické a dobře adaptované k hrabavému způsobu života. Jejich původ je ve fosiliích vystopován do středních třetihor, do epochy eocénu.

Netypické české jméno čeledě, otylky, bylo převzato z Biolibu, který používá názvosloví podle knihy: Moravec J. (2001): "České názvy živočichů IV. Obojživelníci (Amphibia)" ISBN 80-7036-126-3 vydané Národním muzem, (zoologické odd.), Praha.^[1]

V poslední době došlo, na základě fylogenetických studií, k důležitým změnám v taxonomii této skupiny žab. Po mnoho let byla uznávána jejich příslušnost k podčeledi Brevicipitinae, která byla součásti čeledě parosničkovití (Microhylidae). Z té doby také pochází taxonomie ve výše uvedené knize. Teprve v posledních létech se ale většina odborníků přiklonila k názoru, že tato skupina žab náleží do samostatné čeledě Brevicipitidae a je sesterskou skupinou parosničkovitých.

Tyto drobné nenápadné žáby jsou řazeny do vývojově moderní skupiny obojživelníků, do podřádu Neobatrachia, neboť se vyznačují řadou zajímavých adaptací a zvláštní specializací na prostředí, ve kterém není trvalý dostatek vody. Jedním z nejpodstatnějších přizpůsobení je rozmnožování přímé, s vynecháním vývojového stadia pulce.^[2][3][4]