Specifikace RS-449, známá také jako EIA-449 nebo TIA-449, definuje funkční a mechanické vlastnosti rozhraní mezi koncovým zařízením přenosu dat (KZD, anglicky DTE), typicky počítačem, a datovým komunikačním zařízením (UZD, anglicky DCE), typicky modemem nebo terminálovým serverem. Úplný název normy je EIA-449 General Purpose 37-Position and 9-Position Interface for Data Terminal Equipment and Data Circuit-Terminating Equipment Employing Serial Binary Data Interchange (Univerzální rozhraní s 37 a 9 vodiči mezi UZD a KZD pro výměnu dat v sériovém tvaru).
Norma byl součást snahy nahradit RS-232C rozhraním s mnohem vyšší rychlostí přenosu a s možností používat delší kabely při zachování konektorů DB-25. Původně šlo o dvě blízce příbuzné normy, RS-422 a RS-423. Se zvyšováním počtu požadovaných funkcí začal růst počet potřebných vodičů až přesáhl možnosti konektoru DB-25, a norma RS-449 proto definovala nový konektor.
Úplně rozhraní RS-449 vyžadovalo při použití protokolu RS-422 současné použití dvou konektorů, velkého DC-37 a malého DE-9. Výsledná kabelová změť byla zavržena jako beznadějná ještě před dokončením specifikace. Nakonec byl tento směr opuštěn ve prospěch normy RS-530, která používala jediný konektor DB-25.