Sonderkommando

Sonderkommando (něm., česky zvláštní jednotka / komando) je časté obecné označení užívané v literatuře pro nebojové oddíly jednotek Waffen SS a příslušníků SD Heinricha Himmlera, které prováděly masakry civilistů a zajatých vojáků v týlu německých vojsk zpočátku v Polsku a později po celé Evropě. Ve vyhlazovacích táborech nacistického Německa se tímto termínem označovaly dočasné skupiny speciálních kommand – vězňů, tzv. „nositelů tajemství“, kteří žili odděleně v jiných lepších podmínkách a vykonávali nejdrastičtější manipulaci s lidmi. Měli na starost práci v plynových komorách jak při zplyňování, tak i spalování a pohřbívání mrtvol. Tvořili jej pouze vězňové, kteří měli dozor strážců a čas jejich života byl vyměřen zpravidla na tři až čtyři měsíce. Byli obvykle fyzicky a zejména psychicky silní, neboť manipulovali i se svými příbuznými.^[1] Celkově byli zdatní, dobře živení a téměř jen židovského původu (Sověti, Poláci, Češi i další národy). K tomu účelu byli vybíráni vedením tábora, popř. k tomuto trestnímu oddílu byli přeloženi za přestupky.