Time Division Multiple Access (TDMA) je deterministická metoda přístupu k médiu pro sítě se sdíleným médiem, která umožňuje více uživatelům sdílet stejný frekvenční kanál rozdělením komunikace na časové intervaly nazývané časové sloty. Zařízení každého z uživatelů vysílá pouze v přidělených časových intervalech, což umožňuje více stanicím sdílet stejné přenosové médium (např. kanál rádiových frekvencí), při využití pouze části kapacity kanálu. TDMA bylo poprvé využito pro komunikaci s telekomunikační družicí Westar 3 společnosti Western Union v roce 1979. Od té doby se používá v družicových komunikačních systémech, vojenských radiostanicích a především v mobilních sítích, počínaje sítěmi 2G, jako je GSM, IS-136, Personal Digital Cellular (PDC) a iDEN. Další oblastí využití jsou pasivní optické sítě, kde se používá pro přenos ve směru k operátorovi (upstream).
TDMA je druh časového multiplexu, u něhož s jedním přijímačem komunikuje několik vysílačů. V mobilních sítích vyžaduje tento přístup poměrně komplikované řízení, protože mobilní telefon se může pohybovat a měnit časový posun nutný pro přenos signálu.