Tabulatura v hudbě označuje zvláštní notové písmo, které se v některých případech používá jako náhrada standardní notace. Používá se obvykle pro zápis hudby u některých hudebních nástrojů.
V západní hudbě vzniklo v době renesance a baroka množství různých forem tabulatur. Především pro loutny nebo varhany.
V dnešní době se tabulatury často používají pro zápis hudby hrané na hudebních nástrojích, které mají hmatníky s pražci, nebo dechové nástroje s otvory. Hudba je pak zaznamenána tak, že se na tabulatuře vyznačuje stisk na hmatníku nebo zakrytí otvoru.
Čtení tabulatury je velmi jednoduché a srozumitelné. Na rozdíl od čtení not čtenář nepotřebuje žádné speciální znalosti. Na tabulatuře je vyznačen pouze začátek tónu a jeho výška. V zápisu chybí údaj o délce tónu a rytmu.