Taylorismus

Taylorismus je soustava vědecké organizace práce, jejímž autorem je Frederick Winslow Taylor. Podstatu teorie tvoří rozložení pracovních postupů na jednotlivé operace a úkony, jejich zkoumání a racionalizování pomocí časových a pohybových studií a jejich spojení se zvyšováním pracovních výkonů stimulačními prémiemi.

Jde o klasické období managementu a sociologie řízení na přelomu 19. a 20. století. Taylorismus dále rozvíjeli zejména Frank Bunker Gilbreth, Henry Gantt a Harrington Emerson. V meziválečném Československu se tímto systémem seriózně zabývala zejména Masarykova akademie práce^[1].