Back تيسامنوس Arabic Тисамен (син на Орест) Bulgarian Tisamen (fill d'Orestes) Catalan Tisamenos (Sohn des Orestes) German Τισαμενός ο Λακεδαιμόνιος Greek Tisamenus (son of Orestes) English Tisámeno (hijo de Orestes) Spanish Teisamenos Finnish Tisamène (fils d'Oreste) French טיסמנוס HE
| Tisamenos | |
|---|---|
| mykénský, spartanský a argoliský král | |
 Útok Herakleovců na Peloponés | |
| Pohřben | Helike a Sparta |
| Předchůdce | Orestés |
| Nástupce | Temenus |
| Potomci | Cometes, Tellis, Leontomenes, Sparton a Daimenes |
| Otec | Orestés |
| Matka | Hermioné |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tisamenos nebo Tísamenos nebo Tísamenés (starořecky Τισαμενός) byl v řecké mytologii král Sparty, Mykén a Argu.
Tisamenos byl syn mykénského krále Oresta a Hermiony, dcery spartského krále Menelaa.[1] Menelaos svou dceru Hermionu původně provdal za Achillova syna Neoptolema, ale Orestes Neoptolema zabil a oženil se s Hermionou. Tisamenos měl nevlastního bratra Penthila, jehož jejich otec Orestes měl s Erigonou, dcerou Aigistha.[1] Následník trůnu Tisamenos byl otcem synů, Kometa, Daidamena, Spartóna, Tellida a Leontomenea.[2]
Tisamenos vládl jen tři roky[3], neboť na Peloponésu po tvrdých bojích prapravnoučat Hérakla, Temenos, Kresfontes a Aristodémos po vládě větve potomků Pelopa obnovili vládu Heraklovců.[4] Po dobytí Peloponésu si pak vítězové rozdělili území losem.[5] Temenos dostal Argolis, Kresfontes Messenii, Lakonie připadla dětem Aristodéma - dvojčatům Eurysthenovi a Prokleovi,[6] protože Aristodéma ještě před posledním útokem Dórů zabil blesk.[7]
Příběh posledních chvil Tisamenova života známe ve dvou různých verzích. Podle jedné Tisamenos zemřel v bojích o svou zemi, jakož i jeho spojenci, synové Aigimia, bratři Pamfylos a Dymas.[8] Jiná verze říká, že po dobytí jeho země uprchl do Achaje, kde se nakrátko stal králem.[9] Dle Pausania ho ale Achajci nepřijali a dali se s ním do boje a v bitvě Tisamena zabili. Jeho kosti byly na podnět nejvýznamnějšího orákula starověku od Delfské věštírny později přeneseny do Sparty, kde ho pohřbili.[10]
Dnešní historici dobytí Peloponésu přibližně dvě generace po trojské válce[11] potvrzují. Byl to starořecký kmen Dórů, který kolem roku 1200 před n. l. zničil centra mykénské kultury a původní achájské obyvatelstvo si buď podrobil, nebo vyhnal.
- ↑ a b Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 2,18,6.
- ↑ Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 7,6,2.
- ↑ Velleius Paterculus, Historia Romana, I, 1,4.
- ↑ Velleius Paterculus, Historia Romana, I, 2.[1]
- ↑ Apollodoros, Kronika, 2,8,4.
- ↑ Strabón, Geographica, VIII, 8,389.
- ↑ Apollodoros, Kronika, 2,8,2.
- ↑ Apollodoros, Kronika, 2,8,3.
- ↑ Hyginus Mythographus, fabulae, 124.
- ↑ Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 7,1,7 - 8.
- ↑ Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 4,3,3.