Veletok

Veletok je termín označující velkou řeku (v kontinentálním měřítku), zaústěnou přímo do moře, tj. I. řádu podle Graveliovy klasifikace vodních toků^[1]. Kritériem zařazení řeky mezi veletoky může být délka toku a velikost povodí, limitní hodnoty však záleží na konvenci. Podle německého úzu je veletokem řeka dlouhá nejméně 500 km s povodím nejméně 100 000 km² (z řek protékajících Českem toto splňují Labe a Odra), ale například maďarský zeměpis považuje za veletok (maď. folyam) teprve řeku delší 1000 km a s povodím nad 150 000 km² (čehož už nedosahuje žádná řeka v Česku – Labe má povodí o něco málo pod limitem).

Mnohé jazyky zvláštní výraz ekvivalentní pojmu "veletok" nemají, a nijak jej tedy ani nevymezují. Podobný význam má např. v angličtině výraz „main stem“, což ale znamená hlavní (zpravidla nejdelší) tok v rámci povodí (I. řádu), v zásadě bez ohledu na jeho velikost.

Zvolení pouhých dvou kritérií délky toku a plochy povodí také nezohledňuje další podstatný atribut řeky, což je průtok. Pak se mezi veletoky mohou řadit dlouhé řeky s rozsáhlým povodím v suchých oblastech, jako např. africké řeky Kunene nebo Džuba, zatímco řádově mohutnější, ale mnohem kratší řeky vlhkých oblastí definici nesplní.