Amalafrida

Amalafrida (cca 460^? – 523 až 525^?[1]) byla dcerou ostrogótského krále Theodemira a jeho konkubíny Ereleuvy^[2]. Jejím bratrem byl Theodorich Veliký a jejím synem Theodahad, z nichž oba byli také ostrogótskými králi.

V roce 500 chtěl její bratr Theodorich upevnit svou moc nad Vandaly a tak zařídil manželský svazek Amalafridy s králem Vandalů Thrasamundem tím, že mu Amalafridu věnoval i s velkým věnem darem^[3] k tomu Vandalům přidal i 5000 ostrótských bojovníků.^[4] Poté, co její manžel Thrasamund zemřel se jeho nástupcem se stal Hilderich, který vydal rozkaz k návratu všech katolických biskupů z exilu, což se Amalafridě a ani vandalské šlechtě, která se přikláněla k ariánství nezamlouvalo, proto Amalafrida vyvolala vzpouru a na pomoc zavolala Maury, kteří se poté s přívrženci Hildericha utkali v bitvě u Capsy asi 300 mil na jih od hlavního města, na okraji libyjské pouště. V roce 523 Hilderich Amalafridu zajal a uvěznil ve snaze svrhnout ostrogótskou nadvládu mezi Vandaly. Její gotské vojáky zabil. Zemřela ve vězení, přesné datum jejího úmrtí je neznámé.^[5]

Amalafrida měla dvě děti, výše uvedeného Theodahada a dceru Amalabergu,^[2] která se provdala za krále Durynků Herminafrieda.