Amur | |
---|---|
most přes řeku v Chabarovsku | |
Základní informace | |
Délka toku | 2824 km |
Plocha povodí | 1 855 000 km² |
Průměrný průtok | 10800 m³/s |
Světadíl | Asie |
Zdrojnice | |
Šilka, Arguň 53°19′58″ s. š., 121°28′49″ v. d. | |
Ústí | |
Sachalinský záliv 52°59′30,84″ s. š., 140°58′3,72″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Rusko (Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Židovská autonomní oblast, Chabarovský kraj), Čína (Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang) | |
Úmoří, povodí | |
Tichý oceán, Ochotské moře, Povodí Amuru (Rusko 48,23%, ČLR 42,62%, Mongolsko 9,14%, Severní Korea 0,01%)[1] | |
mapa povodí řeky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Amur (rusky Амур, čínsky znaky 黑龍江, mandžusky Sahaliyan Ula, mongolsky Хара-Мурэн) je řeka ve Východní Asii, která tvoří přirozenou hranici mezi Ruskem (Zabajkalský kraj, Amurská oblast, Židovská autonomní oblast) a ČLR (Vnitřní Mongolsko a Chej-lung-ťiang) a na dolním toku protéká jen Ruskem (Chabarovský kraj). V mongolštině a mandžuštině její jméno znamená Černá řeka a v čínštině řeka Černého draka. Povodí Amuru se rozkládá na území tří států Ruska, ČLR a Mongolska. Převládající část náleží Rusku. Velikostí povodí zaujímá Amur 4. místo v Rusku (po Jeniseji, Obu a Leně) a 10. místo na světě. Povodí se zvětšilo poté, co se na Arguň napojila řeka Cherlen odtékající z dříve bezodtokého jezera Chulun núr (na mapce není vyznačeno). Je 2 824 km dlouhý. Od pramenů zdrojnice řeky Arguň, jíž je čínská řeka Chaj-lar-che, je to 4400 km. Hydrografická síť Amuru zahrnuje 10 610 řek (z nich je 1 684 kratších než 10 km) a 61 426 jezer o rozloze 10 599 km² (včetně bezodtokých Torejských jezer). Povodí má rozlohu 1 855 000 km².