Apropriace

Apropriace (z lat. a(d)-propriare, přisvojit, přivlastnit, osvojit) může znamenat:

• přivlastňování, primární nabývání majetku;
• přisvojení původně propůjčeného léna do vlastnictví;
• v umění (angl. appropriation): umělecká strategie, umožňující tvůrci vědomě si přivlastnit (apropriovat) již existující objekt, jev anebo myšlenku ze/vně světa umění a začlenit do nového uměleckého kontextu, aniž by předmět přivlastnění ztratil vnímatelnou podobnostní vazbu na originál;^[1]
• v sociolingvistice (anglicky reappropriation nebo reclaiming): kulturní proces, kterým si určitá skupina přivlastňuje nebo získává termíny nebo artefakty, které se předtím o této skupině používaly znevažujícím způsobem;
• osvojení si myšlenek jiných.

Podle německého sociologa Maxe Webera je apropriace společenský proces, v němž si skupiny a jednotlivci přivlastňují společenské a hospodářská příležitosti vůči třetím osobám, které z jejich užívání vylučují. Tento proces přispívá k uzavírání společnosti vůči cizím.^[2]

V metaforickém použití znamená apropriace také převzetí, osvojení či přijetí cizích myšlenek, případně jejich zařazení do vlastního kontextu.^[zdroj?]