Arteterapie

Arteterapie je definována s ohledem na vlastní metody, monografie a vznik asociací jako samostatný a svébytný obor pod názvem umělecké terapie (společně s muzikorteterapií, dramaterapií a tanečně - pohybovou terapií). Na Slovensku je součást léčebné pedagogiky zaměřená na léčení prostřednictvím obrazu a výtvarných aktivit, což využíval už C. G. Jung, když se svými pacienty tvořil mandaly.^[1] Na jeho práci navázalo mnoho arteterapeutů, včetně Joan Kelloggové. Ta dále rozvinula Jungovo pozorování, že lidé v průběhu individuace volí symboly typické pro jednotlivé fáze vývoje.^[2] Analyzovala tisíce mandal a sestavila tzv. velký kruh mandaly, který je využíván při mandalovém diagnostickém testu.^[3] Koncept velkého mandalového kruhu lze v arteterapii využít nejen jako obraz aktuálního duševního rozpoložení, ale i pro zpracování osobních témat nebo při hledání významů mandal.^[4]

Samotné slovo arteterapie se skládá ze dvou slov. "Arte" je indoevropského původu a znamená nadání, později řemeslná profese a dnes umění. Druhá část slova pochází z řeckého "therapeia", což znamená léčba, léčení.^[5]

Mezinárodní asociace uměleckých terapií definuje arteterapii jako: "Světový název Art Therapy můžeme volně do češtiny přeložit jako Terapie uměním. V ČR se začal hojně užívat název Umělecké terapie. Do Uměleckých terapií spadají čtyři hlavní terapeutické obory, kde se jednotlivé terapie liší svým prostředkem. Jedná se o Arteterapii, Muzikoterapii, Dramaterapii a Tanečně - pohybovou terapii. Společně se tedy řadí pod obecný název Art therapy - Umělecké terapie."

Česká arteterapeutická asociace definuje arteterapii jako: "léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Někdy bývá přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány."^[6] Za účelem terapie je vlastní tvorba kombinována s dalšími technikami, jako je např. technika Eugena Gendlina focusing.^[7]

"V širším smyslu arteterapie znamená léčbu uměním, například pomocí hudby, poezie, prózy, tance, divadla a výtvarného umění, v užším slova smyslu znamená arteterapie léčba výtvarným uměním. Arteterapii dělíme na receptivní a produktivní." ^[8]

"Arteterapie využívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření v rámci komunikace, spíše než aby se snažila o esteticky uspokojivé výsledné produkty, posuzované vnějšími měřítky. Tento druh činnosti získal název „arteterapie“ zejména proto, že se nejvíce rozvinul v oblasti duševního zdraví a převážně v zařízení pro duševně nemocné."^[9]

Arteterapie může probíhat individuálně i ve skupině. Slouží především k harmonizaci osobnosti.