Autobianchi Bianchina | |
---|---|
![]() Autobianchi Bianchina Berlina Bianca.jpg | |
Výrobce | Autobianchi |
Roky produkce | 1957–1970 |
Místa výroby | Itálie |
Nástupce | Autobianchi A112 |
Příbuzné vozy | Fiat 500 |
Karoserie | sedan kombi roadster dodávkový automobil |
Koncepce pohonu | motor vzadu, pohon zadních kol |
Třída | miniautomobily (segment A) |
Technické údaje | |
Délka | 3020 mm (Berlina, Cabriolet) 2985 mm (Transformabile) 3225 mm (Panoramica) |
Šířka | 1340 mm |
Výška | 1320 mm 1330 mm Panoramica |
Rozvor | 1840 mm 1940 mm Panoramica |
Hmotnost | ![]() 510 kg (Transformabile) 585 kg (Panoramica) 535 kg (Cabriolet) (parametr potřebuje upřesnit) |
Motor | |
Motor | řadový dvojválec 479 cm³ řadový dvojválec 499 cm³ |
Převodovky | |
Převodovka | čtyřstupňová manuální |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Autobianchi Bianchina je miniautomobil (segment A, městské vozidlo) konstrukčně založený na automobilu Fiat 500 a vyráběný od roku 1957 do roku 1970 italskou automobilkou Autobianchi v řadě variant: Berlina (sedan), Cabriolet (roadster), Trasformabile (se stažitelnou střechou), Panoramica (kombi) a Furgoncino (dodávka). Automobil byl veřejnosti poprvé představen 16. září 1957 v Museo della Scienza e della Tecnologia Leonardo da Vinci v Miláně.
Zpočátku byl do auta montován nejmenší a nejslabší motor Fiat, vzduchem chlazený motor o objemu 479 cm³ a výkonu 11 kW. V roce 1959 byl výkon motoru zvýšen na 13 kW. V roce 1960 začala výroba verze Cabriolet, v témže začala též výroba verze Trasformabile Special, do které byl montován motor o větším objemu a výkonu (499 cm³, 15 kW). Tento model měl také dvoubarevný lak (odlišná barva střechy a horní části) a jako jediný typ měl také opačně otevírané dveře („proti větru“). V roce 1962 ho nahradil čtyřdveřový sedan, motor a šasi byly stejné.
V roce 1965 vůz prošel menším faceliftem. Ve Francii byly modely prodávány pod odlišnými názvy: Berlina jako Lutèce, Familiare jako Texane a Trasformabile jako Eden Roc.[1]