Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors.
Please consider supporting us by disabling your ad blocker.
Banja Luka
| Banja Luka Бања Лука | |
|---|---|
 | |
 znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°46′ s. š., 17°11′ v. d. |
| Nadmořská výška | 163 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský letní čas UTC+01:00 UTC+02:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Republika srbská |
| Administrativní dělení | 4 obvody |
  Banja Luka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1 238,9 km² |
| Počet obyvatel | 185 042 (2013) |
| Hustota zalidnění | 149,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Srbové, Bosňáci |
| Náboženské složení | pravoslavné, sunnitský islám, římskokatolické |
| Správa | |
| Starosta | Draško Stanivuković (od 2020) |
| Vznik | 1494 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 78000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny a největším městem a také de facto hlavním městem Republiky srbské, entity Bosny a Hercegoviny.[1] V samotném městě žije asi 140 000 obyvatel (dle sčítání lidu z roku 2013), zatímco v jeho správní oblasti žije celkem asi 185 000 obyvatel.
Banja Luka je historickým hlavním městem Bosenské krajiny (bosensky Bosanska Krajina). Byla založena v římských dobách pod názvem Castra a od 16. století prošla velkým rozvojem jako hlavní město Bosenského ejáletu v rámci Osmanské říše. Podle počtu obyvatel je v současnosti Banja Luka druhým největším městem Bosny a Hercegoviny. Jako politické hlavní město je sídlem prezidenta Bosensko-srbské republiky, vlády Bosensko-srbské republiky a Národního shromáždění Bosensko-srbské republiky. Je hlavním kulturním centrem bosenských Srbů a nejdůležitějším hospodářským centrem Republiky srbské. Město, částečně zničené zemětřesením v roce 1969, má vzhled moderního města s mnoha zelenými plochami.
- ↑ MIHAYLOV, Valentin. Spatial Conflicts and Divisions in Post-socialist Cities. Cham, Switzerland: Springer Verlag, 2020. (The Urban Book Series). ISBN 978-3-030-61765-3. DOI 10.1007/978-3-030-61765-3_6. S2CID 234970806. Kapitola Ethnoterritorial Divisions and Urban Geopolitics in Post-Yugoslav Mostar, s. 95.
Previous Page Next Page
