Beleriand

Beleriand je země na severozápadě Středozemě ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena. V období Prvního věku ji obývali lidé a elfové, kteří společně vedli války proti Morgothovi, a na jeho konci Beleriand zanikl a byl zatopen mořem.

Původně byl tento název užíván pro oblast kolem Balarské zátoky,^[1] později pro rozlehlé země severozápadně od pohoří Ered Luin. Beleriand jako první osídlili elfové, kteří zde zůstali při velkém putování elfů. Později dorazili do zemí Beleriandu též trpaslíci následovaní Noldorskými vyhnanci a lidmi. Říše elfů a lidí vytvořené v Beleriandu se po celý první věk bránily v mnoha válkách náporům prvního Temného pána Morgotha sídlícího v Angbandu. Rozhodujícím střetnutím se stala válka hněvu, v níž byl Morgoth definitivně poražen. Při tomto boji však došlo ke zničení a rozervání Beleriandu, který byl téměř celý zatopen mořem, čímž skončil první věk.

V Beleriandu se odehrávají příběhy Tolkienových knih Silmarillion, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Pád Gondolinu.