Betelgeuze

Betelgeuse
Betelgeuse na snímku pořízeném systémem SPECTRE soustavy Very Large Telescope na Cerro Paranal v Chile v prosinci 2019
Poloha Betelgeuze v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku)
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0)
Souhvězdí	Orion (Orion)
Rektascenze	05h55m10,3s
Deklinace	+07° 24' 25"
Paralaxa	7,63 ± 1,64
Vzdálenost	548 ± 50 [1] ly
Barevný index (U-B)	2,11
Barevný index (B-V)	1,85
Barevný index (V-R)	1,59
Barevný index (R-I)	1,28
Zdánlivá hvězdná velikost	0,58
Absolutní hvězdná velikost	−5,14
Radiální rychlost	+21,91 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi	27,54 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	11,3 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti	SR c (polopravidelná)
Spektrální typ	M2Iab
Hmotnost	7,7 – 20 M☉
Poloměr	950 – 1200 R☉
Zářivý výkon (V)	90 000 – 150 000 L☉
Povrchová teplota	~3500 K
Stáří	8-8.5 milionu let
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 39801
Bonner Durchmusterung	BD +07° 1055
Bright Star katalog	HR 2061
2MASS	2MASS J05551028+0724255
SAO katalog	SAO 113271
Katalog Hipparcos	HIP 27989
Tychův katalog	TYC 129-1873-1
General Catalogue	GC 7451
Bayerovo označení	α Ori
Flamsteedovo označení	58 Ori
Synonyma	Betelgeux, Beteigeux, FK5 224, ADS 4506 P, IRAS 05524+0723, PPM 149643, YZ 7 2503
Databáze
SIMBAD	data
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Betelgeuze (ofic. anglicky Betelgeuse),^[2] α Orionis, latinizováno Alpha Orionis (zkráceně Alpha Ori nebo α Ori) je po Rigelu (beta Ori) druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu. Pouhým okem je rozeznatelná i její oranžovo-červená barva. Zdánlivá jasnost se časem mění – kolísá v rozmezí 0,3 až 1,3 mag (průměr 0,58^[3] (Budeme-li brát v úvahu tento průměr, je Betelgeuze nejjasnější hvězdou z těch, které nejsou nejjasnější ve svém souhvězdí.)^{[P 1]}), jedná se totiž o polopravidelnou proměnnou hvězdu. Je jedním z vrcholů asterismu Zimní trojúhelník spolu se Siriem (alfa CMa) a Prokyonem (alfa CMi).^[5]

Betelgeuse je červený veleobr spektrální třídy M1-2Iab, nachází se již v tedy poměrně pokročilé fázi svého vývoje. Vykazuje polopravidelnou proměnnost s periodou asi 2 300 dní^[6] (cca 5,8 let). Vzdálenost od Země byla odhadnuta před několika lety na 427 ly,^[7] nedávno zopakovaná měření paralaxy však podala vyšší hodnoty v rozmezí přibližně od 600 do 640, nejnovější měření z října 2020 nám ale říkají, že je od nás Betelgeuse vzdálen 548 ly (některé starší prameny hovoří až o téměř dvojnásobné vzdálenosti). Hvězda je tedy naším nejbližším červeným veleobrem.

Pozemní měření úhlového průměru naznačují, že je Betelgeuse se svými enormními rozměry jednou z největších zdokumentovaných hvězd.^[8] Odhadovaný průměr činí cca 1 miliardu km (5 AU,^[9] tj. 750 slunečních poloměrů). Pokud by byla umístěna do středu sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Díky své obrovské sálavé ploše je Betelgeuse až 135 000× svítivější^[9] než naše hvězda, což ji činí jednu z nejjasnějších známých hvězd vůbec.^[10] Tato světelnost nemůže být způsobena jen velkou plochou, a proto se astronomové domnívají, že krom toho disponuje hvězda vysokou hmotností (přibližně 15 až 20násobek hmotnosti sluneční^[9]). Kvůli tomu je dost dobře možné, že ukončí svůj život v podobě supernovy.^[10]

Betelgeuse je v porovnání s ostatními hvězdami v Orionu dost starý objekt (většina z nich je mnohem mladší), vzhledem k ostatním mimo souhvězdí je ale velice mladý. S největší pravděpodobností již vyčerpala vodík ve svém jádře a v současné době tedy získává energii z termonukleární reakce helia na uhlík a kyslík. V Hertzsprungově–Russelově diagramu se posunula z hvězdy hlavní posloupnosti vlivem zvětšení a ochlazení na červeného veleobra. Patří též k jedné z mála hvězd, kterou se podařilo vyfotografovat pozemními i vesmírnými dalekohledy jako disk, ne jen jako jasnou skvrnu.^[11] Má také ze souhvězdí největší vlastní pohyb.

Některá experimentální pozorování prováděná v první polovině osmdesátých let minulého století naznačují, že je Betelgeuze vícenásobný systém složený nejméně ze tří složek.^[12][13] Ovšem ani další pozorování tuto možnost bezpečně nepotvrdila.^[14]

Jméno Betelgeuze pochází z arabského يد الجوزاء - Jad al-Džauzā („ruka obrova“),^[15][16] po zkomolení a následném překladu ve středověku بد الجوزاء - Bad al-Džauzā (vhodněji ابط الجوزاء - Ibţ al-Džauzā), což dnes znamená „podpaží“ nebo „rameno obra“.^[17]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „P“, ale neexistuje příslušná značka <references group="P"/>